pátek 1. března 2013

Slova

Slova.
Zdánlivě nesmyslná uskupení písmen.
Hledám je a nenacházím… vím, že můžu vytvořit vlastní.
Být mág. Bůh.
Vdechnout život novým věcem, stačí je pojmenovat.
Je jich spousta… poletují a narážejí do skla, ale jakmile otevřu okna své mysli, utečou a vysmějí se mi z míst, kam nedosáhnu.
Ze slov bych mohla složit věty, ale takhle jsem němá.
A nedokážu poskládat ani svoje myšlenky. Pak mám něco vědět…
Všechny ty představy jsou příliš abstraktní, jsou jak obrazce z prachu. Sebemenší závan větru je zničí, odvane do nenávratna.
A tak jednou skončím taky.

Žádné komentáře:

Okomentovat