Mám právo být grammar nazi?

Jednoduchá odpověď na otázku z nadpisu je ne. Zdůvodnění je prosté, grammar nazi není český pojem. A každý správný grammar nazi kritizuje anglicismy...

A jsem u toho. Odpověď není jednoduchá. Pokud pominu pojem grammar nazi a nebudu se (v tomhle konkrétním případě) soustředit na formu, ale na obsah, pořád nemám jasno. Důvody mne napadají dost náhodně, takže následující řádky budou zas poněkud eklektické. Ale kdyby ne, nebyla bych to já.

Vím, že ode mne není pěkné upozorňovat ostatní na jejich chyby, antoš bohové sami vědí, že průměrná manka není bezchybná ani zdaleka. Často si to ale nemůžu odpustit. Jenže pak mne napadá další otázka. Co všechno je chyba? 

Máme Pravidla českého pravopisu a Akademickou příručku, to jsou dost návodné publikace. Ale nedokážou obsáhnout všechno. U věcí jako je shoda přísudku s podmětem a obecně vzato i/y je to příjemně jednoznačné. Takové s/z může být problematičtější v okamžiku, kdy zapojíme cizí slova. Obecně vzato jsou to ale takové jednoduché pravopisy. Věci, co nám paní učitelka opraví v diktátu.

Výrazně větší problém mám se slovy a souslovími, která jsou zažitá, ale vím, že nejsou úplně košer. Problém používání zájmene svůj je kapitola sama pro sebe. Dál třeba spousta lidí říká, že jsou za něco rádi. Naposledy jsem to slyšela od docentky češtinářky. Během vysoké jsem to slyšela od dost češtinářů, mám dojem, že i od své zbožňované vedoucí bakalářky. Já to za chybu považuju. Ale jsem evidentně v menšině (i když jsem si své tvrzení kdysi dohledávala ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky). 

Existují lingvisti, co tvrdí, že je čeština zbytečně složitá, a měla by se zjednodušit. Taky podle toho aspoň částečně píšou, třeba že používaj v odborném textu taky místo také. Jenže určitě by se dal najít někdo, kdo to považuje za chybu, nebo aspoň za zvrhlost.

Případy samy pro sebe jsou lidi, co říkají pravopisným chybám gramatické a tváří se, jako by zkonzumovali veškerou moudrost světa. Takoví, co nabízejí korektury, ale kontaktovat je máte emailem, ne e-mailem nebo aspoň mailem. Takoví, co sice odcitují PČP odpředu dozadu i ve čtyři ráno a po n+1 pivech, ale nenapíšou správně mezeru kolem interpunkčních znamének, takoví různí lidé omylní. Sama se děsím, kolik chyb jsem dokázala vyplodit v poznámkách z přednášek v prváku na vysoký. Jak vypadaly moje maily z roku 2008 nechci nikdy znova vidět. A jak jsem líná kontrolovat si znaky na koncích řádků na blogísku je taky zarážející. 

Co mi z toho všeho plyne? Že právo být grammar nazi nemám, že ho asi nemá nikdo, protože všichni jsme lidé omylní a ještě ke všemu češi. Ale i když nemám právo být grammar nazi, mohu být vysazena na jazykové prohřešky, pravopisné a typografické chyby a výt kdykoli, kdy uvidím Comic Sans nebo uslyším zdrobněliny a anglicismy. I když zdrobněliny i anglicismy používám ne až tak málo... Tak či onak, pravopisnému křižáctví zdar!