Idiotlekt

Běžně až tak velkou potřebu směšovat pojmy idiot a idiolekt nemám, ale k současné situaci to celkem sedne...

Věc se má tak: jsem z východních Čech, matku mám z Moravy a z mého příbuzenstva jsou asi 3/4 z Moravy. To zadělá člověku na celkem zmatenou slovní zásobu samo o sobě. A aby toho nebylo málo, už čtvrtým rokem přebývám v Brně. A v podstatě tři roky chodím s Jihočechy. (Ano, vystřídala jsem Jihočecha E za Jihočecha V, novější a lepší model a tak, znáte to.)

Patřím zjevně mezi lidi, které jejich okolí značně ovlivňuje. Aspoň co se mluvy týče. Jak slyším Ostraváky, myslím v kratce a tak. Proto jsem celý život mluvila obecnou češtinou. Protetická v- jak vyšitá a říct ý místo ej bylo téměř nemožné. Dokonce bych řekla, že v obecnosti češtiny u nás doma vedu. (Aspoň v něčem může být člověk lepší než všech pět jeho sourozenců, i když v tomto ohledu těžko říct, jestli je o co stát.) No a do takovéhle obecné češtiny obohacené krásným východočeským dýl se mi pletly některé moravismy od maminky, dodneška říkám zamčít místo zamknout. Každopádně s nějakým sem-tam-moravismem jsem se dokázala vyrovnat snadno a rychle. V poslední době pozoruji nárůst dosud pozvolného přejímání moravské asimilace, takže místo, abych šla ven [s] někým, jdu [z] někým. A tak dále. Jedinou mou útěchou je, že ještě neříkám [nazhledanou]. (Ruku na srdce, je to jen proto, že z pozdravů většinou zvládnu jen den nebo -(b)rý (d)en a -nou, případně -enou, aspoň co se slyšitelné části pozdravu týče.

Pomalu se dostávám ke kameni úrazu...

Obecná čeština: Co mám se sebou dělat.

Východočechismy: Dýl? Oujé! (Vím, že je to hrozný slovo, ale vždyť je tak krásný a výstižný.)

Moravismy: Genetická zátěž (čti maminka), dlouhodobý pobyt na Moravě. Ok.
Jihočechismy: Jak tohle se sakra stalo?!

Ano. Přistihla jsem se při používání specificky jihočeských tvarů. Možná za to může víkend strávený u rodičů modelu V a jejich výrazivo, ale řekněte, není to děsivé? Ještě naštěstí jihočesky nepřivlastňuji, ale už to ej strkám i místo é, což je vskutku tristní. Do tej...

Kapitolou samou pro sebe by mohly být mé obskurní kombinace obecné češtiny a knižních výrazů, ale tím se radši zabývat nebudu. Už teď si chci občas jednu vlepit, když se slyším.

Co říci závěrem? Snad jen: Zatracené profesní deformace! 

P. S. Jsem zvědava, co na svou klasifikaci řeknou oba Jihočeši. Ehm.