Nějak se mi stalo, že celkem umím česky. Lépe řečeno rozhodla jsem se přinat si, že umím česky výjimečně dobře. (Už se těším, kolik tady nasekám hrubek...) A ano, mám velké ego a velké starosti se svou jedinou dcerou, krásnou ale nemocnou princeznou... ehm.
Vážněji: hrozně kvetu ze spousty věcí, co lidi píší či říkají. Mezi mé oblíbence patří přivlastňovací zájmena, vazby být rád/vděčný a samozřejmě věčné problémy s některými konktrétními slovy. Ale nad vzdáváním holdu už jsem se holt rozčilovala na starém blogísečku a dalších slov je stejně moc...
Pošlu ti e-mail o tom, co je email
Já vím, že je to těžké, ale ta malá čárečka vedla pravého shiftu se občas hodí. Zejména na posílání elektronické pošty, protože vyrývat si zprávy do hrnců je těžce neefektivní a tuším, že i drahé. Píšeme e-maily [ímejli]. Co je email [emajl] si každý může vygooglit, rozhodně to ale není možná forma komunikace.
Jsem tomu ráda...
Teď nechám všechny ty výjimky, standardy a Himálaje plavat a přesunu se k věci, která mne trápí víc. Slovník české frazeologie a idiomatiky udává spojení být rád že a být vděčný za. Nic mezi tím podle něj neexistuje. A já s ním zcela souhlasím, být rád za je prostě špatně.
Má matka si obula své boty a utekla
Opravdu by mne zajímalo, kde se to vzalo, proč prostě lidi nemůžou správně používat svůj. Když přivlastňuju podmětu, použiju tohle kouzelné slůvko. Proto maminka utekla až poté, co si obula svoje, nikoli její boty.
Její boty by to byly v případě, že bych řekla Praštila jsem maminku pánvičkou a sebrala její boty. (Pozor: neexistující soutěž Poznej citát/parafrázi opět v provozu.)
Opil se, zbil ji a zbil jí i psa
Ono to opravdu není tak těžké. Kouzelník Akusativ je prostě přízemní. Proto se ve čtvrtém pádě píše v ji krátké i. Ten rozdíl tam je vidět, že? A oč by byl svět krásnnější, kdyby se čas od času někdo obtěžoval všimnout si toho.
A ano, je mi jasné, že když si to nikdo nepamatuje ze školy, nedokáže najít v prirucce nebo v Pravidlech, tak tady to bude k ničemu ještě víc... ale stejně, je to silnější než já... aneb jak říká tweet Přemýšlím, jak by lidi reagovali, kdybych jim na inzeráty v ISu odpovídala výčtem chyb, jichž se dopustili... tuším, že špatně :D
Žádné komentáře:
Okomentovat